Petra Kovaříková

e-mail: petr.kovarda@seznam.cz
Diskuze o paréze brach. plexu
Lindin příběh

LINDIN PŘÍBĚH

Linda přišla na svět jedné mrazivé neděle mezi svátky už před víc než rokem a půl ve Vyškovské porodnici. Porod byl rizikový, protože si Linda usmyslela, že půjde zadečkem napřed a to čtrnáct dní před termínem, kdy mi ráno při spánku před devátou hodinou praskla plodová voda. Paradoxem bylo, že jsme byli na další den na pondělí domluveni ve Vyškově na přijetí na pokoj a provedení předoperačního vyšetření, kůli pravděpodobnému císařskému řezu. K naší smůle se bohužel lékaři rozhodli jinak, díky bezproblémovému průběhu porodu a malé hmotnosti plodu (dle ultrazvuku prováděného při porodu měla vážit 2900g) zvolili cestu přirozeného porodu a mě nenechali oponovat, ani mi nedali možnost volby, jak tomu někdy při takových případech bývá.
Linda se narodila s hmotností 2550g a 47cm, na pravé ruce došlo k paréze brachiálního plexu – nervovému poškození a na levé měla zlomenou klíční kost. Můj stav po porodu nebyl vůbec dobrý, měla jsem veliké poranění v důsledku podu koncem pánevním, které jsem léčila ještě dva měsíce po té. Ztratila jsme spoustu krve a na noc a den po porodu do smrti nezapomenu, protože byly těmi nejhoršími a nejbolesnějšími v mém životě. Porod proti nim byl naprostou pohodou a procházkou v růžové zahradě.
V porodnici 5. den po porodu mi rehabilitační sestra ukázala, jak mám s ručkou cvičit – protahovat a objednala nás na Vyškovsou rehabilitaci. 7. den po porodu jsme tedy začali Vojtovat. Na rehabilitace jsme jezili jen 1x týdně (což bylo velice špatně, nejlépe je ze začátku navštěvovat rehabilitace ob den, nebo klidně i denně, než se naučíte Vojtovat),a doma cvičili 4x denně. S rehabilitacemi ve Vyškově jsme nebyli spojeni, vojtova metoda nám byla vysvětlováná zprudka, terapeutka vždy rychle odcvičila, řekla k tomu jen stručný komentář přísným tónem, pak jsem s Lindou zacvičila já a během půl hodinky bylo hotovo. Jak jsme přijeli domů, byla jsem ze všeho v koncích, protože jsem si cvičení ani pořádně nepamatovala/nezažila a dálší rehabilitace byli až za týden. Fyzioterapeutka na mě působila velice špatně, bála jsem se tam jezdit, při ukazování cvičení Lindy jsem se cítila hloupě, že všechno dělám špatně. Ze strany terapeutky nebyla žádná empatie, slova povzbuzení ani o něco víc informací o paréze, kterých jsme v té době měli jen pramálo a vyvažovali bychom je zlatem. Vůbec nás všichni v té době chlácholi tím, že když budeme cvičit, tak se to do roka spraví, že to přece nic není.
Když jsem se o tom jak na mě Vyškovská rehábka působí svěřila naší pediatričce, zmínila se mi o rehabilitačním centru Corpus v Olomouci, se kterým měli velice dobré zkušenosti jedni její pacienti s parézou. Díky neustálému cvičení, bojováním s kojením a mému né moc dobrému zdravotnímu stavu, jsme se do Corpusu objednali až když byly Lindě tři měsíce. V té době už mi bylo dobře, bezproblému jsem kojila a měli jsme zavedený režim s cvičením, tak už jsme si troufli jet hodinu a půl do neznáma a nechat si Lindu ve specializovaném centru, kde mají s parézami brach. plexu ohromné zkušenosti, vyšetřit.
První návštěva nedopadla vůbec slavně. Musela jsem se přemáhat, abych se při vyšetření nerozbrečela. Všechno bylo špatně, Linda měla zkrácené krční svaly na obou stranách, stáčela pořád hlavu nalevo, ručičkou sice už trošičku hýbala – dala si ji na bříško, ale dělala to nesprávně, za použití špatného pohybového vzorce pomocí prsních svalů. Po mé ukázce cvičení, které nás ve Vyškově naučili, my bylo důrazně doporučeno, abychom už do Vyškova nejezdili a začali rehabilitovat v Olomouci. Samozřejmě jsme souhlasili a od té doby, co jsem poznala jiný přístup k výuce cvičení Vojtovky, přátelské prostředí, které nabízelo spoustu vysvětlení a variant jak to může být s Lindou dál, vysvětlení toho, co nás do budoucna čeká, poskytnutí odborných informací o paréze včetně literatury a v neposlední řadě naši skvělou fyzioterapeutku Andrejku, nedáme na Olomoucký Corpus dopustit. Jízdy jak do Vyškova, tak do Olomouce nám hradí pojišťovna.
Když shrnu začátky v Corpusu, Lindin krček a preferování otáčení hlavy na levou stranu se velice rychle zlepšil až vymyzel. Začalo se nám dařit a každým dnem jsme viděli nějaké pokroky, Linda stále víc zapojovala ručičku, nejdříve ji začala zvedat až po delší době ohýbat. Dařilo se nám dohánět i Lindiny vrstevníky v motorických dovednostech, které ten který měsíc měli zvládat. Cca do půl roku jsme byly tak o měsíc pozadu, ale potom se to vyrovnalo, až jsme kolem roku na tom byli co se psychomotorického vývoje lépe než mnozí Lindiny zdraví vrstevníci.
Lindě je rok a půl, na rehabilitace do Olomouce jezdíme jednou za čtrnáct dní, až tři týdny. Cvičíme dvakrát denně. Ručička se moc spravila, odhaduji tak na 85%. Cizí člověk na ní nic nepozná a to je pro nás moc důležité. Dokáže s ní cokoli i ji dát úplně nad hlavu a tak s ní manipulovat (např. podávat nějaký předmět, hračku) jediné, co nás pořád trápí je, že stále vázně zevní rotace. Pohyby tak nevypadají tak ladně, jako u zdravé ručky. Vnitřní rotace má také za následek např. to, že se jí špatně dává ruka do pusy (takže ji při jídle nepoužívá a jí levou, nabírá lžičkou, a napichuje vidličkou), maluje taky levou, protože je pro ni obtížné pastelku udržet natočenou ve správné poloze. Vůbec zdravou ručku častěji upředňostnuje při manipulaci s určitými předměty, při jejich podávání nebo v určitých situacích. Pak je to vnitřní rotace vidět trochu při chůzi a vždycky když běží. Zdavá ruka se pohybuje spontálně různě od těla, do boku, dopředu a nemocná je spíše podél těla a stáčí se k bříšku. Na druhou stranu, jemná motorika dlaně a prstů ,,nemocné ručky,, je dle mého názoru lepší než té zdravé, např. s ní vybírá hrášky z lusku, šroubuje krém, zdravou si jen drží tubičku. Po psychomotorické stránce umí všechno, co děti v jejím věku mají umět a v něčem je i napřed. S jisotou běhá, jezdí na motorce, přisune si židli vyleze na ni a už je na okně.., dá si nožku až skoro nad hlavu a tak nám vylézá z postýlky. Hezky mluví, opakuje slova a jednoduší slova spojuje, doříkává poslední slova ve verši v krátké dětské básničce, miluje ukazovací říkadla – jako Kutálí se brambora, Já jsem kos, ty jsi kos.... Je to pěkné šídlo a nezbeda, dokáže se pěkně vztekat, ale taky se mazlit. Je to pohodové šťastné dítko, kterému nic nechybí a s ničím nemá problém, dělá nám velkou radost Já už jsem také v pohodě, a můžu s klidem říct, že si konečně plnými doušky užívám bezproblémové mateřství a začínám pomýšlet na druhé miminko.
...................................................................................................................................................
Aktualizace článku: 7.2.2012
Lindě jsou nyní tři roky. Je z ní už veliká holčička, chodí do školky a moc se jí tam líbí, paní učitelky ji chválí, že se v kolektivu hezky zapojuje a nebojí se. Svoji tříměsíční sestřičku Barunku má moc ráda, pořád se s ní chce tulit a občas mi i s nějakými drobnostmi ohledně miminka pomůže :-) O letních prázdninách, když bylo Lindě 2,5 roku, jsme strávili měsíc v Léčebně dětských pohybových poruch v Boskovicích. Když se na to dívám zpětně, neměla jsem tak dlouho otálet a měla jsem požádat o léčebný pobyt min. o rok dříve. Také mě dost překvapilo, že jsme v pořadníku Boskovické léčebny čekali půl roku, než jsme se dostali na řadu. Pobyt tam byl pro Lindu obrovským přínosem, ručička prodělala opět pokrok, byli jsme pochváleni, že tak dobře rozcvičenou parézu už dlouho neviděli. Vzhledem k mému pokročilému těhotenství a skutečnosti, že Linda procházela dost drsným obdobím vzdoru, dočasně jsme přestali na doporučení rehabky vojtovat. Když jsme se k tomu chtěli před nedávnem zase vrátit, fyzioterapeutka shledala, že se hybnost ručky za dobu bez vojtovky nezhoršila a bude stačit, když budeme nadále pokračovat ve cvičeníní na balonech (cvičíme na klasickém kuláme 50cm průměr a na bramboře oválu ) a formou hry.
Jsem moc šťastná, že už se s Vojtovou metodou nemusíme potýkat, byla to pro nás taková malá výhra, kterou bych z celého srdce přála každému rodiči, který díky ní zvítězil nad onemocněním svého dítěte.
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "2789"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one